Jak jsem blogoval z Wordu
31. 1. 2010 16:47 | Počítače
Nainstaloval jsem si Word 2010 a chtěl jsem vyzkoušet, jestli je možné v něm vytvořit příspěvek do blogu. A ono jo. A je to naví velice jednoduché, včetně vkládání obrázků. Vůbec jsem z nového Microsoft Office 2010 dost nadšen. A to jsem ho ještě neměl čas pořádně prozkoumat.
PF 2010
24. 12. 2009 8:53 | Ostatní
RcRo – svěží vítr na rockové scéně
10. 12. 2009 8:35 | Ze života
Problém s nette Picasa Web Uploader
8. 12. 2009 14:22 | PHP
Měl jsem jeden technický problém. Pokouším se pomocí nette implementovat fuknčnost pro upload fotek z Picasy pomocí Picasa Web Uploader API. Ve stručnosti to funguje tak, že Picasa otevře ve svém okně svůj vlastní minibrowser a načte zadanou URL. Navíc předá pomocí POST parametr, obsahující seznam nahrávaných fotografií ve formátu RSS. Na základě tohoto parametru vyrenderujete formulář, po jehož odeslání se fotografii pošlou přes POST na váš server.
Aby toto šlo provést, obsahuje Picasí minibrowser jednu zvláštní funkcionalitu a to tu, že input definovaný jako
<input type="hidden" name="http://localhost:1234/picture123.jpg" />
bude zpracován tak, že se obsah příslušného souboru pošle jako součást POST požadavku.
Kde je problém?
Vše funguje tak jak má až na jednu vyjímku. Při zpracování závěrečného formuláře se náhle ztratí všechna session data. Pátral jsem po příčině a dospěl jsem k závěru, že na vině je náhlá změna User-agent informace v hlavičce požadavku, kterou nette vyhodnotí jako podvrh a session smaže.
Řešením je v nette zakázat kontrolu agenta. Do bootstrapu přidejte následující podmníku
//Zabezpečení Galerie if (strpos(Environment::getHttpRequest()->getHeader('User-Agent'), 'Picasa') !== null) { Environment::getSession()->verificationKeyGenerator = null; }
Nově na wnc.cz
5. 12. 2009 20:44 | Jen tak
Firefox 3 Beta 3 a údajně vylepšená správa paměti
17. 2. 2008 23:16 | Počítače, Ze života
Tak zní oficiální poznámka k vydání. A zní velmi slibně. Dnes jsem se však přesvědčil, že změny jsou bohužel zatím nedostatečné. Celý den programoval jeden web. Nebyl jsem připojen k internetu a tak jsem jen celý den v podstatě obnovoval několik stránek jednoho webu. Žádné přehrávání multimedií, žádné cacheování tisíců obrázků. Večer však Firefox zabíral více než 150 MB operační paměti. Což je docela mnoho. Práce na správě paměti však prý stále pokračují, tak doufám, že se vývojářům podaří do budoucna tyto nemilé záležitosti odstranit.
Ta naše služebna česká
14. 2. 2008 10:24 | Ze života
Dnes se však nabízí bohužel pouze neradostný pohled na skladiště nábytku. Zhruba před rokem nabídlo vedení školy službě rekontrukci této jejich kanceláře. Místnost byla z elánem vystěhována a to tak, že zde zůstal jen koberec a na zemi smutně ležící server cryo. Tak vypadala služebna zhruba před půl rokem. Z plánů na rekonstrukci bohužel asi sešlo, možná ani neexistuje služba. Do služebny se vrátil nábytek, který zabíral místo na chodbě. Po čase se na sloužebnu vrátil i server Earth. Do služebny se však nevrátil život. Nábytek je zde jen ledabyle naházený. Po zemi se válí spouta pošlapaných zpřelámaných UTPček. V rohu svinutý konzolový kabel od skvělého otvírači dveří, který v rámci SOČ sestrojil bývalý služebník „Oskar“:http://shell.sh.cvut.cz/~oskar/blog/. Chtěl jsem kabel zapojit, ale nebylo kam. Cryo jsem nenašel, už asi neexistuje.
Služebna není teď jen sklad nábytku, jsou to vzpomínky a pozůstatky. Klávesnice zabezpečovačky patří (dnes už učiteli) Tomášovi, pípák na dveřích Oskarovi, a telefoní přístroj Aneta zase mě. Mohl bych si ho dnes odnést domů, ale já ho zde nechám nechám ho zde na památku služby.
UPDATE: Při odchodu jsem si všimnul, že telefon, který leží na poličce není moje Aneta, ale školní melodie. Aneta prostě někam zmizela stejně tak jako repráky, které jsem na služebně nechával. Narozdíl od klávesnice alarmu a čtečky čipů nebyly tyto věci přišroubované ke zdi.
A nyní několik slíbených fotek (omluvte zhoršenou kvalitu, přeci jenom to je z telefonu):
Společnosti H1.cz možná nestačí datový limit
15. 12. 2007 1:58 | Webdesign
Skauting pro chlapce – Powellovi nerozumím
11. 12. 2007 13:37 | Skauting
*“MÁM ZATO, ŽE KAŽDÝ CHLAPEC chce být nějakým způsobem prospěšný své zemi.“*
Je jasné, že za sto let je společnost někde jinde a jinak dnes vnímáme věci kolem nás. Kniha, která začíná víše zmíněnou větou by dnes jistě nedosáhla takové obliby jako tenkrát. To samozřejmě není špatně; RBP knihu psal před sto lety a ne dnes. Je velice zajímavé číst takovouto knihu s takovým časovým odstupem. Přestože některé prostředky skautské výchovy, které RBP popisuje, by dnes byly buď nefunkční nebo společensky nepřijatelné, cíle můžeme vnímat stejné jako u skautingu současného.
Naprosto jsem však nepochopil následující odstavec:
Vykonal by to někdo z vás? Kdyby nepřítel začal ostřelovat vaší ulici a já někomu z vás řekl, aby donesl zprávu do domu na protější straně, udělali byste to? Jsem si jistým, že ano – i když by se vám to pravděpodobně nezamlouvalo.
Ty se však chceš na něco takového předem připravit. Je to jako skočit šipku do studené vody. Pro chlapíka zvyklého na potápění to nic není – nesčetněkrát už to cvičil a cvičil. Ale chtějme to po někom, kdo to nikdy nedělal, a bude se bát.
A stejné je to i s chlapcem zvyklým uposlechnout rozkazy ihned, ať už jsou nebezpečné nebo ne. Ve chvíli, kdy musí něco vykonat, vykoná to bez ohledu na to, jaké mu při tom hrozí nebezpečí, avšak chlapec, který nikdy neměl snahu poslouchat, by se zdráhal, a pak by jim pohrdali i jeho bývalí přátelé.
Avšak k tomu, abys byl jako skaut užitečný, žádnou válku nepotřebuješ. Jako mírový skaut tu budeš mít dost co dělat – dennodenně, ať již budeš kdekoliv.
Přiznám se, že s těmito několika odstavci mám problém. Nevím, jak jim mám rozumět. Pochopil jsem je tak, že rozkazy vůdce jsou nadřazeny rozumu. Že není dobré přemýšlet nad nebezpečností situace, ale rozkazy prostě splnit. Ano, uznávám, že existují situace (převážně krizové), kdy je takovéto jednání efektivní a potřebné. Powellův příběh s ostřelováním ulice je toho myslím dobrým příkladem. Zobecňování tohoto přístupu však považuji nejen za nevhodné, ale dokonce i za společensky nebezpečné.
Možná je však problém někde jinde. Možná jsem tyto věty špatně pochopil. Možná se význam vět nepatrně posunul během překladu. Možná byl přepříliš otupělý vojenským prostředím a takto věci prostě viděl.
A jak to celé vidíte vy? Vyjádřete se v komentářích.
SMTP – autorizovaný přístup
3. 12. 2007 14:41 | Počítače
Není zvykem freemailových služeb, aby něco podobného nabízeli. Snad jedinou výjimku v tomto ohledu tvoří technologicky nejvyspělejší „Gmail“:http://www.gmail.com/. SMTP komunikace je nejenom autorizována, ale dokonce i šifrovaná, což jistě také patří k výhodám. Problém nastane, pokud se snažíte odeslat e-mail z jiné adresy, než je vaše „g-mailovská“. E-mail sice odejde, ale údaj o odesílateli v hlavičce je poté natvrdo změněn, takže příjemce žije v představě, že jste mail odeslali z g-mailovského účtu. Já například ve svém Thunderbirdu spravuji asi pět e-mailových adres a považuji za důležité, aby odesílatel zůstal nezměnen.
zobrazit dále…