WNC blog
o webu i skautingu

Skauting pro chlapce – Powellovi nerozumím

11. 12. 2007 13:37 | Skauting

Linkuj!

O víkendu jsem si z Prahy přivezl ještě prý žhavé vydání prvního českého překladu legendární knihy „R. B. Powella“((lord Robert Baden – Powell)) – Scouting for boys. Jirka Navrátil tuto knihu po sto letech od jejího vydání přeložil do češtiny.

*“MÁM ZATO, ŽE KAŽDÝ CHLAPEC chce být nějakým způsobem prospěšný své zemi.“*

Je jasné, že za sto let je společnost někde jinde a jinak dnes vnímáme věci kolem nás. Kniha, která začíná víše zmíněnou větou by dnes jistě nedosáhla takové obliby jako tenkrát. To samozřejmě není špatně; RBP knihu psal před sto lety a ne dnes. Je velice zajímavé číst takovouto knihu s takovým časovým odstupem. Přestože některé prostředky skautské výchovy, které RBP popisuje, by dnes byly buď nefunkční nebo společensky nepřijatelné, cíle můžeme vnímat stejné jako u skautingu současného.

Naprosto jsem však nepochopil následující odstavec:

**Udělal bys to?**

Vykonal by to někdo z vás? Kdyby nepřítel začal ostřelovat vaší ulici a já někomu z vás řekl, aby donesl zprávu do domu na protější straně, udělali byste to? Jsem si jistým, že ano – i když by se vám to pravděpodobně nezamlouvalo.

Ty se však chceš na něco takového předem připravit. Je to jako skočit šipku do studené vody. Pro chlapíka zvyklého na potápění to nic není – nesčetněkrát už to cvičil a cvičil. Ale chtějme to po někom, kdo to nikdy nedělal, a bude se bát.

A stejné je to i s chlapcem zvyklým uposlechnout rozkazy ihned, ať už jsou nebezpečné nebo ne. Ve chvíli, kdy musí něco vykonat, vykoná to bez ohledu na to, jaké mu při tom hrozí nebezpečí, avšak chlapec, který nikdy neměl snahu poslouchat, by se zdráhal, a pak by jim pohrdali i jeho bývalí přátelé.

Avšak k tomu, abys byl jako skaut užitečný, žádnou válku nepotřebuješ. Jako mírový skaut tu budeš mít dost co dělat – dennodenně, ať již budeš kdekoliv.

Přiznám se, že s těmito několika odstavci mám problém. Nevím, jak jim mám rozumět. Pochopil jsem je tak, že rozkazy vůdce jsou nadřazeny rozumu. Že není dobré přemýšlet nad nebezpečností situace, ale rozkazy prostě splnit. Ano, uznávám, že existují situace (převážně krizové), kdy je takovéto jednání efektivní a potřebné. Powellův příběh s ostřelováním ulice je toho myslím dobrým příkladem. Zobecňování tohoto přístupu však považuji nejen za nevhodné, ale dokonce i za společensky nebezpečné.

Možná je však problém někde jinde. Možná jsem tyto věty špatně pochopil. Možná se význam vět nepatrně posunul během překladu. Možná byl přepříliš otupělý vojenským prostředím a takto věci prostě viděl.

A jak to celé vidíte vy? Vyjádřete se v komentářích.

Komentáře: 3 »

já bych rekl že spíš jde o to že svému vůdci věřím, přece by po me nechtel neco špatného … a i on si jistě uvědomuje že je to nebezpečné, ale věří mi že to zvládnu .. a já věřím že to konám pro Dobro

komentář od flp — 14. 12. 2007 @ 21:08

[1] a vlastní rozum.. hmm? Když Ti vůdce řekne skoč z okna, skočíš? Když řekne zabij, zabiješ? A až se tě soudce zeptá proč, tak konstatuješ, že Tvůj vůdce ví co dělá a že to bylo pro Dobro? :-)

Ad ten odstavec – myslím, že BP bral skauting více polovojensky než je brán dnes – přece jen ten – jak to říct – autoritativní přístup byl v minulosti běžný, dnes už jsme prostě jinde..

komentář od Filosof — 10. 1. 2008 @ 16:21

Ač jsem skautem pět let, nemůžu překonat jeden problém. Jsem anarchista (pasivně), věřím, že by nikdo neměl nikomu vládnout a společnost by měla být založena na vzájemné spolupráci a dohodě, ne na rozkazech vůdce. Jak se s tím mám pak srovnat, když čtu tohle od zakladatele skautingu? Nijak, nevemu si to k srdci, protože věřím víc v mír než v rozkaz.

[2] Junák spojuje jak woodcraft tak BP skauting, takže není ani tak militantní ani zas tak úplně zálesácký.

komentář od numero — 30. 5. 2008 @ 0:12

RSS komentářů k tomuto příspěvku.

Napsat komentář

Spam Protection by WP-SpamFree

© 2006 Vojtěch Brzek; Všechna práva vyhrazena

Kontakt | Prohlášení o přístupnosti | RSS Feed