Společnosti H1.cz možná nestačí datový limit
15. 12. 2007 1:58 | Webdesign
Skauting pro chlapce – Powellovi nerozumím
11. 12. 2007 13:37 | Skauting
*“MÁM ZATO, ŽE KAŽDÝ CHLAPEC chce být nějakým způsobem prospěšný své zemi.“*
Je jasné, že za sto let je společnost někde jinde a jinak dnes vnímáme věci kolem nás. Kniha, která začíná víše zmíněnou větou by dnes jistě nedosáhla takové obliby jako tenkrát. To samozřejmě není špatně; RBP knihu psal před sto lety a ne dnes. Je velice zajímavé číst takovouto knihu s takovým časovým odstupem. Přestože některé prostředky skautské výchovy, které RBP popisuje, by dnes byly buď nefunkční nebo společensky nepřijatelné, cíle můžeme vnímat stejné jako u skautingu současného.
Naprosto jsem však nepochopil následující odstavec:
Vykonal by to někdo z vás? Kdyby nepřítel začal ostřelovat vaší ulici a já někomu z vás řekl, aby donesl zprávu do domu na protější straně, udělali byste to? Jsem si jistým, že ano – i když by se vám to pravděpodobně nezamlouvalo.
Ty se však chceš na něco takového předem připravit. Je to jako skočit šipku do studené vody. Pro chlapíka zvyklého na potápění to nic není – nesčetněkrát už to cvičil a cvičil. Ale chtějme to po někom, kdo to nikdy nedělal, a bude se bát.
A stejné je to i s chlapcem zvyklým uposlechnout rozkazy ihned, ať už jsou nebezpečné nebo ne. Ve chvíli, kdy musí něco vykonat, vykoná to bez ohledu na to, jaké mu při tom hrozí nebezpečí, avšak chlapec, který nikdy neměl snahu poslouchat, by se zdráhal, a pak by jim pohrdali i jeho bývalí přátelé.
Avšak k tomu, abys byl jako skaut užitečný, žádnou válku nepotřebuješ. Jako mírový skaut tu budeš mít dost co dělat – dennodenně, ať již budeš kdekoliv.
Přiznám se, že s těmito několika odstavci mám problém. Nevím, jak jim mám rozumět. Pochopil jsem je tak, že rozkazy vůdce jsou nadřazeny rozumu. Že není dobré přemýšlet nad nebezpečností situace, ale rozkazy prostě splnit. Ano, uznávám, že existují situace (převážně krizové), kdy je takovéto jednání efektivní a potřebné. Powellův příběh s ostřelováním ulice je toho myslím dobrým příkladem. Zobecňování tohoto přístupu však považuji nejen za nevhodné, ale dokonce i za společensky nebezpečné.
Možná je však problém někde jinde. Možná jsem tyto věty špatně pochopil. Možná se význam vět nepatrně posunul během překladu. Možná byl přepříliš otupělý vojenským prostředím a takto věci prostě viděl.
A jak to celé vidíte vy? Vyjádřete se v komentářích.
SMTP – autorizovaný přístup
3. 12. 2007 14:41 | Počítače
Není zvykem freemailových služeb, aby něco podobného nabízeli. Snad jedinou výjimku v tomto ohledu tvoří technologicky nejvyspělejší „Gmail“:http://www.gmail.com/. SMTP komunikace je nejenom autorizována, ale dokonce i šifrovaná, což jistě také patří k výhodám. Problém nastane, pokud se snažíte odeslat e-mail z jiné adresy, než je vaše „g-mailovská“. E-mail sice odejde, ale údaj o odesílateli v hlavičce je poté natvrdo změněn, takže příjemce žije v představě, že jste mail odeslali z g-mailovského účtu. Já například ve svém Thunderbirdu spravuji asi pět e-mailových adres a považuji za důležité, aby odesílatel zůstal nezměnen.
zobrazit dále…